Bible Kralická
King James Version
1. A když bylo již usouzeno, abychom my se plavili do Vlach,
poručen jest i Pavel i někteří jiní vězňové setníku, jménem
Juliovi, kterýž byl nad houfem Augustovým.
1. And when it was determined that we should sail into Italy, they delivered Paul and certain other prisoners unto one named Julius, a centurion of Augustus' band.
2. Tedy všedše na lodí *Adramyttenskou, abychom se plavili
podle krajin Azie, pustili jsme se na moře. A byl s námi
°Aristarchus Macedonský z Tessaloniky.
°19,29
20,4
Ko 4,10
*2K 11,25-26
2. And entering into a ship of Adramyttium, we launched, meaning to sail by the coasts of Asia; one Aristarchus, a Macedonian of Thessalonica, being with us.
3. Druhý pak den připlavili jsme se k Sidonu. A tu Julius
přívětivě se maje ku Pavlovi, °dopustil mu, aby jda k přátelům,
u nich měl pohodlí.
°24,23
28,16
3. And the next day we touched at Sidon. And Julius courteously entreated Paul, and gave him liberty to go unto his friends to refresh himself.
4. A berouce se odtud, plavili jsme se *podle Cypru, protože
byl vítr odporný nám.
*7
4. And when we had launched from thence, we sailed under Cyprus, because the winds were contrary.
5. A tak přeplavivše se přes moře Cilické a Pamfylické, přišli
jsme do města Myry, kteréž jest v krajině, jenž slove Lycia.
5. And when we had sailed over the sea of Cilicia and Pamphylia, we came to Myra, a city of Lycia.
6. A tu našed setník *bárku Alexandrinskou, kteráž měla plouti
do Vlach, uvedl nás na ni.
*2
6. And there the centurion found a ship of Alexandria sailing into Italy; and he put us therein.
7. A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva
připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se
k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.
7. And when we had sailed slowly many days, and scarce were come over against Cnidus, the wind not suffering us, we sailed under Crete, over against Salmone;
8. A sotva ji pomíjeti mohše, přijeli jsme na jedno místo,
kteréž slove Pěkný břeh, od kteréhožto nedaleko bylo město
Lasea.
8. And, hardly passing it, came unto a place which is called The fair havens; nigh whereunto was the city of Lasea.
9. Když pak *drahný čas přešel, a již bylo &nebezpečné plavení,
(neb již byl i ÷půst pominul,) napomínal jich Pavel,
*8,11
&2K 11,26
÷Lv 16,29
23,27
Nu 29,7
9. Now when much time was spent, and when sailing was now dangerous, because the fast was now already past, Paul admonished them,
10. Řka k nim: Muži, vidím, že s velikým ublížením a s mnohou
škodou netoliko nákladu a lodí, ale i životů našich toto plavení
bude.
10. And said unto them, Sirs, I perceive that this voyage will be with hurt and much damage, not only of the lading and ship, but also of our lives.
11. Ale setník více věřil správci lodí a marináři, nežli tomu,
co Pavel pravil.
11. Nevertheless the centurion believed the master and the owner of the ship, more than those things which were spoken by Paul.
12. A když nebylo tu příhodného přístavu, kdež by pobyli přes
zimu, mnozí tak radili, aby se předce pustili odtud, zda by jak
mohli, přijedouce do Fenicen, přes zimu tu pobýti na břehu
Kréty, kterýž leží k větru nešpornímu a k větru více než
západnímu.
12. And because the haven was not commodious to winter in, the more part advised to depart thence also, if by any means they might attain to Phenice, and there to winter; which is an haven of Crete, and lieth toward the south west and north west.
13. A když počal vítr víti od poledne, majíce za to, že se
budou umíněnou cestou držeti, i nahodilo se jim, že jeli blízko
Kréty.
13. And when the south wind blew softly, supposing that they had obtained their purpose, loosing thence, they sailed close by Crete.
14. Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý
půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
14. But not long after there arose against it a tempestuous wind, called Euroclydon.
15. A když lodí zachvácena byla a nemohla odolati proti větru,
pustivše ji po větru, tak jsme se vezli.
15. And when the ship was caught, and could not bear up into the wind, we let her drive.
16. A přiběhše pod jeden ostrov neveliký, kterýž slove Klauda,
sotva jsme mohli obdržeti *člun u bárky.
*30
16. And running under a certain island which is called Clauda, we had much work to come by the boat:
17. Kterýžto zdvihše, pomoci užívali, podpásavše bárku;
a bojíce se, aby neuhodili na místo nebezpečné, spustivše člun,
tak se plavili.
17. Which when they had taken up, they used helps, undergirding the ship; and, fearing lest they should fall into the quicksands, strake sail, and so were driven.
18. A když bouře vichrová námi velmi zmítala, na druhý den,
což bylo v lodí nákladů, metali ven.
18. And we being exceedingly tossed with a tempest, the next day they lightened the ship;
19. A třetí den i to nádobí bárce potřebné svýma rukama
vyházeli jsme.
19. And the third day we cast out with our own hands the tackling of the ship.
20. A když ani slunce se neukázalo ani hvězdy za mnoho dní,
*a bouře vždy větší nastávala, již byla všecka naděje
o vysvobození našem odjata.
*Jon 1,4-5
Mt 8,24
20. And when neither sun nor stars in many days appeared, and no small tempest lay on us, all hope that we should be saved was then taken away.
21. A když jsme již byli *hladem velmi ztrápeni, tedy stoje
Pavel uprostřed nich, řekl: Měli jste zajisté, ó muži,
&uposlechnouce mne, nehýbati se od Kréty, a tak uvarovati se
nebezpečenství tohoto a škody
*33
&10-11
21. But after long abstinence Paul stood forth in the midst of them, and said, Sirs, ye should have hearkened unto me, and not have loosed from Crete, and to have gained this harm and loss.
22. A i nyní vás napomínám, abyste dobré mysli byli; neboť
nezahyne žádný z vás, kromě bárky samé.
22. And now I exhort you to be of good cheer: for there shall be no loss of any man's life among you, but of the ship.
23. Nebo této noci *ukázal mi se anděl Boha toho, jehož já
jsem a kterémuž sloužím,
*Gn 16,7
23. For there stood by me this night the angel of God, whose I am, and whom I serve,
24. Řka: Neboj se, *Pavle, před císařem máš státi, a aj, dalť
jest tobě Bůh všecky, kteříž se plaví s tebou.
*23,11
24. Saying, Fear not, Paul; thou must be brought before Caesar: and, lo, God hath given thee all them that sail with thee.
25. Protož buďte dobré mysli, muži; neboť já věřím Bohu, žeť se
tak stane, jakž jest mi mluveno.
25. Wherefore, sirs, be of good cheer: for I believe God, that it shall be even as it was told me.
26. Mámeť se pak dostati °na nějaký ostrov.
°28,1
26. Howbeit we must be cast upon a certain island.
27. A když již byla čtrnáctá noc, a my se plavili po moři
Adriatickém, okolo půlnoci, domnívali se plavci, že by se jim
okazovala krajina nějaká.
27. But when the fourteenth night was come, as we were driven up and down in Adria, about midnight the shipmen deemed that they drew near to some country;
28. Kteřížto spustivše do vody olovnici, nalezli hlubokost
dvadcíti loktů; a odjevše odtud maličko, opět spustivše
olovnici, nalezli hlubokost patnácti loktů.
28. And sounded, and found it twenty fathoms: and when they had gone a little further, they sounded again, and found it fifteen fathoms.
29. A bojíce se, aby na místa skalnatá neuhodili, spustivše
z bárky čtyři kotve, žádali, aby den byl.
29. Then fearing lest we should have fallen upon rocks, they cast four anchors out of the stern, and wished for the day.
30. Chtěli pak marináři utéci z bárky, *pustivše člun do moře,
pod zámyslem, jako by chtěli od předku lodí kotve roztahovati,
*16
30. And as the shipmen were about to flee out of the ship, when they had let down the boat into the sea, under colour as though they would have cast anchors out of the foreship,
31. I řekl Pavel setníkovi a žoldnéřům: Nezůstanou-li tito na
lodí, vy nebudete moci *zachováni býti.
*20
31. Paul said to the centurion and to the soldiers, Except these abide in the ship, ye cannot be saved.
32. Tedy žoldnéři utínali provazy u člunu, a pustili jej, aby
pryč plynul.
32. Then the soldiers cut off the ropes of the boat, and let her fall off.
33. A když již dnělo, napomínal Pavel všech, aby pojedli, řka:
Již jest tomu dnes čtrnáctý den, jakž očekávajíce, trváte lační,
nic nejedouce.
33. And while the day was coming on, Paul besought them all to take meat, saying, This day is the fourteenth day that ye have tarried and continued fasting, having taken nothing.
34. Protož prosím vás, abyste pojedli pro zachování vašeho
zdraví; neb žádného z vás vlas s °hlavy nespadne.
°1S 14,45
2S 14,11
Mt 10,30
L 12,7
34. Wherefore I pray you to take some meat: for this is for your health: for there shall not an hair fall from the head of any of you.
35. A to pověděv, vezma chléb, °díky vzdával Bohu přede všemi,
a rozlomiv, počal jísti.
°1S 9,13
Mk 6,41
J 6,11
Ř 14,6
1K 10,30-31
1Tm 4,5
35. And when he had thus spoken, he took bread, and gave thanks to God in presence of them all: and when he had broken it, he began to eat.
36. A tak potěšeni byvše všickni, pojedli i oni.
36. Then were they all of good cheer, and they also took some meat.
37. Bylo pak nás všech osob na lodí dvě stě sedmdesáte a šest.
37. And we were in all in the ship two hundred threescore and sixteen souls.
38. A nasyceni jsouce pokrmem, oblehčovali bárku, vysýpajíce
pšenici do moře.
*7,12
38. And when they had eaten enough, they lightened the ship, and cast out the wheat into the sea.
39. A když byl den, *nemohli země viděti, než okřídlí nějaké
znamenali, ano má břeh, k němuž myslili, kdyby jak mohli
přistáti s lodí.
*28,1
39. And when it was day, they knew not the land: but they discovered a certain creek with a shore, into the which they were minded, if it were possible, to thrust in the ship.
40. A vytáhše kotvy, pustili se po moři, rozpustivše také
provazy *pravidl; a zdvihše plachtu k větru, táhli se k břehu.
*Jk 3,4
40. And when they had taken up the anchors, they committed themselves unto the sea, and loosed the rudder bands, and hoised up the mainsail to the wind, and made toward shore.
41. Ale když trefili na to místo, kdež se dvoje moře schází, tu
°se zastavila lodí. A přední konec lodí uváznutý stál, nehýbaje
se, zadní pak konec lámal se násilím vln.
°2K 11,25
Mt 8,24
41. And falling into a place where two seas met, they ran the ship aground; and the forepart stuck fast, and remained unmoveable, but the hinder part was broken with the violence of the waves.
42. Tedy žoldnéři radili setníkovi, aby vězně zmordovali, aby
jim některý vyplyna, neutekl.
42. And the soldiers' counsel was to kill the prisoners, lest any of them should swim out, and escape.
43. Ale setník chtěje zachovati Pavla, nedal toho učiniti.
I rozkázal těm, kteříž mohli plynouti, aby se pustili nejprv
do moře a vyplynuli na zem,
43. But the centurion, willing to save Paul, kept them from their purpose; and commanded that they which could swim should cast themselves first into the sea, and get to land:
44. Jiní pak aby na dskách plynuli a někteří na těch kusích
lodí. I takž se stalo, že *všickni zdraví vyšli na zemi.
*22-24-25-34
44. And the rest, some on boards, and some on broken pieces of the ship. And so it came to pass, that they escaped all safe to land.