Bible Kralická
King James Version
1. Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl
Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna
protrhl.
1. And in the second year of the reign of Nebuchadnezzar Nebuchadnezzar dreamed dreams, wherewith his spirit was troubled, and his sleep brake from him.
2. I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a
Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a
postavili se před králem.
2. Then the king commanded to call the magicians, and the astrologers, and the sorcerers, and the Chaldeans, for to shew the king his dreams. So they came and stood before the king.
3. Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj,
tak že nevím, jaký to byl sen.
3. And the king said unto them, I have dreamed a dream, and my spirit was troubled to know the dream.
4. I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ.
Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
4. Then spake the Chaldeans to the king in Syriack, O king, live for ever: tell thy servants the dream, and we will shew the interpretation.
5. Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti
vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni
budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
5. The king answered and said to the Chaldeans, The thing is gone from me: if ye will not make known unto me the dream, with the interpretation thereof, ye shall be cut in pieces, and your houses shall be made a dunghill.
6. Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy
veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
6. But if ye shew the dream, and the interpretation thereof, ye shall receive of me gifts and rewards and great honour: therefore shew me the dream, and the interpretation thereof.
7. Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví
služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
7. They answered again and said, Let the king tell his servants the dream, and we will shew the interpretation of it.
8. Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál
odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
8. The king answered and said, I know of certainty that ye would gain the time, because ye see the thing is gone from me.
9. Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo
řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede
mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím,
budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
9. But if ye will not make known unto me the dream, there is but one decree for you: for ye have prepared lying and corrupt words to speak before me, till the time be changed: therefore tell me the dream, and I shall know that ye can shew me the interpretation thereof.
10. Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi,
kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže
neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a
hvězdáři aneb Kaldeovi.
10. The Chaldeans answered before the king, and said, There is not a man upon the earth that can shew the king's matter: therefore there is no king, lord, nor ruler, that asked such things at any magician, or astrologer, or Chaldean.
11. Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není
jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž
bydlení s lidmi nemají.
11. And it is a rare thing that the king requireth, and there is none other that can shew it before the king, except the gods, whose dwelling is not with flesh.
12. Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a
přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
12. For this cause the king was angry and very furious, and commanded to destroy all the wise men of Babylon.
13. A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i
Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
13. And the decree went forth that the wise men should be slain; and they sought Daniel and his fellows to be slain.
14. Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu
nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce
Babylonské.
14. Then Daniel answered with counsel and wisdom to Arioch the captain of the king's guard, which was gone forth to slay the wise men of Babylon:
15. A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta
výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch
Danielovi.
15. He answered and said to Arioch the king's captain, Why is the decree so hasty from the king? Then Arioch made the thing known to Daniel.
16. Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k
oznámení výkladu toho králi.
16. Then Daniel went in, and desired of the king that he would give him time, and that he would shew the king the interpretation.
17. A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi,
Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
17. Then Daniel went to his house, and made the thing known to Hananiah, Mishael, and Azariah, his companions:
18. Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té
věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s
pozůstalými mudrci Babylonskými.
18. That they would desire mercies of the God of heaven concerning this secret; that Daniel and his fellows should not perish with the rest of the wise men of Babylon.
19. I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná.
Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
19. Then was the secret revealed unto Daniel in a night vision. Then Daniel blessed the God of heaven.
20. Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od
věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
20. Daniel answered and said, Blessed be the name of God for ever and ever: for wisdom and might are his:
21. A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje
krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
21. And he changeth the times and the seasons: he removeth kings, and setteth up kings: he giveth wisdom unto the wise, and knowledge to them that know understanding:
22. On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v
temnostech, a světlo s ním přebývá.
22. He revealeth the deep and secret things: he knoweth what is in the darkness, and the light dwelleth with him.
23. Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne
moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to,
čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
23. I thank thee, and praise thee, O thou God of my fathers, who hast given me wisdom and might, and hast made known unto me now what we desired of thee: for thou hast now made known unto us the king's matter.
24. A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král,
aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců
Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten
oznámím.
24. Therefore Daniel went in unto Arioch, whom the king had ordained to destroy the wise men of Babylon: he went and said thus unto him; Destroy not the wise men of Babylon: bring me in before the king, and I will shew unto the king the interpretation.
25. Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto
řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž
výklad ten králi oznámí.
25. Then Arioch brought in Daniel before the king in haste, and said thus unto him, I have found a man of the captives of Judah, that will make known unto the king the interpretation.
26. Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar:
Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad
jeho?
26. The king answered and said to Daniel, whose name was Belteshazzar, Art thou able to make known unto me the dream which I have seen, and the interpretation thereof?
27. Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se
král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači
králi oznámiti.
27. Daniel answered in the presence of the king, and said, The secret which the king hath demanded cannot the wise men, the astrologers, the magicians, the soothsayers, shew unto the king;
28. Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a
on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v
potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém,
toto jest:
28. But there is a God in heaven that revealeth secrets, and maketh known to the king Nebuchadnezzar what shall be in the latter days. Thy dream, and the visions of thy head upon thy bed, are these;
29. Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude
potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což
budoucího jest.
29. As for thee, O king, thy thoughts came into thy mind upon thy bed, what should come to pass hereafter: and he that revealeth secrets maketh known to thee what shall come to pass.
30. Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla
nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze
modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení
srdce svého abys zvěděl.
30. But as for me, this secret is not revealed to me for any wisdom that I have more than any living, but for their sakes that shall make known the interpretation to the king, and that thou mightest know the thoughts of thy heart.
31. Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten
byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž
na pohledění byl hrozný.
31. Thou, O king, sawest, and behold a great image. This great image, whose brightness was excellent, stood before thee; and the form thereof was terrible.
32. Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a
ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
32. This image's head was of fine gold, his breast and his arms of silver, his belly and his thighs of brass,
33. Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z
částky z hliny.
33. His legs of iron, his feet part of iron and part of clay.
34. Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a
udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
34. Thou sawest till that a stone was cut out without hands, which smote the image upon his feet that were of iron and clay, and brake them to pieces.
35. A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i
zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to
vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž
udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku
zemi.
35. Then was the iron, the clay, the brass, the silver, and the gold, broken to pieces together, and became like the chaff of the summer threshingfloors; and the wind carried them away, that no place was found for them: and the stone that smote the image became a great mountain, and filled the whole earth.
36. Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
36. This is the dream; and we will tell the interpretation thereof before the king.
37. Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě
království, moc a sílu i slávu.
37. Thou, O king, art a king of kings: for the God of heaven hath given thee a kingdom, power, and strength, and glory.
38. A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř
polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil
nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
38. And wheresoever the children of men dwell, the beasts of the field and the fowls of the heaven hath he given into thine hand, and hath made thee ruler over them all. Thou art this head of gold.
39. Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné
království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
39. And after thee shall arise another kingdom inferior to thee, and another third kingdom of brass, which shall bear rule over all the earth.
40. Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož
železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo,
kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
40. And the fourth kingdom shall be strong as iron: forasmuch as iron breaketh in pieces and subdueth all things: and as iron that breaketh all these, shall it break in pieces and bruise.
41. Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a
z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude
něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s
hlinou ničemnou.
41. And whereas thou sawest the feet and toes, part of potters' clay, and part of iron, the kingdom shall be divided; but there shall be in it of the strength of the iron, forasmuch as thou sawest the iron mixed with miry clay.
42. Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny
znamenají království z částky mocné a z částky ku potření
snadné.
42. And as the toes of the feet were part of iron, and part of clay, so the kingdom shall be partly strong, and partly broken.
43. A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje,
že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti
jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
43. And whereas thou sawest iron mixed with miry clay, they shall mingle themselves with the seed of men: but they shall not cleave one to another, even as iron is not mixed with clay.
44. Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž
na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného
nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm
královstvím, samo pak státi bude na věky,
44. And in the days of these kings shall the God of heaven set up a kingdom, which shall never be destroyed: and the kingdom shall not be left to other people, but it shall break in pieces and consume all these kingdoms, and it shall stand for ever.
45. Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž
nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato.
Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen
ten i věrný výklad jeho.
45. Forasmuch as thou sawest that the stone was cut out of the mountain without hands, and that it brake in pieces the iron, the brass, the clay, the silver, and the gold; the great God hath made known to the king what shall come to pass hereafter: and the dream is certain, and the interpretation thereof sure.
46. Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se
Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
46. Then the king Nebuchadnezzar fell upon his face, and worshipped Daniel, and commanded that they should offer an oblation and sweet odours unto him.
47. A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest
Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi
mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
47. The king answered unto Daniel, and said, Of a truth it is, that your God is a God of gods, and a Lord of kings, and a revealer of secrets, seeing thou couldest reveal this secret.
48. Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal
jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a
knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
48. Then the king made Daniel a great man, and gave him many great gifts, and made him ruler over the whole province of Babylon, and chief of the governors over all the wise men of Babylon.
49. Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině
Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v
bráně královské.
49. Then Daniel requested of the king, and he set Shadrach, Meshach, and Abednego, over the affairs of the province of Babylon: but Daniel sat in the gate of the king.