Bible Kralická
King James Version
1. Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi proti všechněm Judským
bydlícím v zemi Egyptské, kteříž bydlili v Magdol a v
Tachpanches, a v Nof, a v zemi Patros, řkoucí:
1. The word that came to Jeremiah concerning all the Jews which dwell in the land of Egypt, which dwell at Migdol, and at Tahpanhes, and at Noph, and in the country of Pathros, saying,
2. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vy jste viděli
všecko to zlé, kteréž jsem uvedl na Jeruzalém a na všecka města
Judská, že aj, pustá jsou podnes, tak že v nich není žádného
obyvatele,
2. Thus saith the LORD of hosts, the God of Israel; Ye have seen all the evil that I have brought upon Jerusalem, and upon all the cities of Judah; and, behold, this day they are a desolation, and no man dwelleth therein,
3. Pro nešlechetnost jejich, kterouž páchali, aby jen
popouzeli mne, chodíce kaditi a sloužiti bohům cizím, jichž
neznali sami, vy, ani otcové vaši,
3. Because of their wickedness which they have committed to provoke me to anger, in that they went to burn incense, and to serve other gods, whom they knew not, neither they, ye, nor your fathers.
4. Ješto posílal jsem k vám všecky služebníky své proroky,
ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Nečiňte medle této
věci ohavné, kteréž nenávidím.
4. Howbeit I sent unto you all my servants the prophets, rising early and sending them, saying, Oh, do not this abominable thing that I hate.
5. Ale neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, aby se
navrátili od nešlechetnosti své, a aby nekadili bohům cizím.
5. But they hearkened not, nor inclined their ear to turn from their wickedness, to burn no incense unto other gods.
6. Protož vylita jest prchlivost má i hněv můj, a rozpálil se
v městech Judských i po ulicích Jeruzalémských, tak že obrácena
jsou v poušť a v pustinu, jakž viděti v dnešní den.
6. Wherefore my fury and mine anger was poured forth, and was kindled in the cities of Judah and in the streets of Jerusalem; and they are wasted and desolate, as at this day.
7. Nyní pak takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský:
Proč vy činíte zlé převeliké proti dušem svým, abyste vyplénili
z sebe muže i ženu, dítě i prsí požívajícího z prostředku Judy,
abyste nepozůstavili sobě ostatků,
7. Therefore now thus saith the LORD, the God of hosts, the God of Israel; Wherefore commit ye this great evil against your souls, to cut off from you man and woman, child and suckling, out of Judah, to leave you none to remain;
8. Popouzejíce mne dílem ruku svých, kadíce bohům cizím v zemi
Egyptské, do níž jste vešli, abyste tam byli pohostinu, abyste
vyplénili sebe, a byli k zlořečení a za útržku u všech národů
země?
8. In that ye provoke me unto wrath with the works of your hands, burning incense unto other gods in the land of Egypt, whither ye be gone to dwell, that ye might cut yourselves off, and that ye might be a curse and a reproach among all the nations of the earth?
9. Zdali jste zapomenuli na nešlechetnosti otců svých, a na
nešlechetnosti králů Judských, a na nešlechetnosti manželek
jejich, a na nešlechetnosti své, i na nešlechetnosti manželek
svých, kteréž páchali v zemi Judské a po ulicích
Jeruzalémských?
9. Have ye forgotten the wickedness of your fathers, and the wickedness of the kings of Judah, and the wickedness of their wives, and your own wickedness, and the wickedness of your wives, which they have committed in the land of Judah, and in the streets of Jerusalem?
10. Nekořili se až do tohoto dne, aniž se báli, aniž chodili v
zákoně mém a v ustanoveních mých, kteráž předkládám vám jako i
otcům vašim.
10. They are not humbled even unto this day, neither have they feared, nor walked in my law, nor in my statutes, that I set before you and before your fathers.
11. Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já
obracím tvář svou proti vám k zlému, totiž abych vyplénil
všecky Judské.
11. Therefore thus saith the LORD of hosts, the God of Israel; Behold, I will set my face against you for evil, and to cut off all Judah.
12. Zhubím zajisté ostatek Judských, kteříž svévolně vešli do
země Egyptské, aby tam byli pohostinu, tak že zhynou docela
všickni v zemi Egyptské. Padnou od meče, hladem docela zhynou,
od nejmenšího až do největšího, mečem a hladem pomrou; nadto
budou k proklínání a k užasnutí, a k zlořečení a za útržku.
12. And I will take the remnant of Judah, that have set their faces to go into the land of Egypt to sojourn there, and they shall all be consumed, and fall in the land of Egypt; they shall even be consumed by the sword and by the famine: they shall die, from the least even unto the greatest, by the sword and by the famine: and they shall be an execration, and an astonishment, and a curse, and a reproach.
13. Nebo navštívím ty, kteříž bydlí v zemi Egyptské, jako jsem
navštívil Jeruzalém mečem, hladem a morem,
13. For I will punish them that dwell in the land of Egypt, as I have punished Jerusalem, by the sword, by the famine, and by the pestilence:
14. Tak že nebude, kdo by ušel, neb pozůstal z ostatků
Judských, kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli
pohostinu, aby se zase navrátiti mohli do země Judské. Čímž se
však troštují, že se zase navrátí, aby přebývali tam, ale
nenavrátíť se, než ti, kteříž sami ujdou.
14. So that none of the remnant of Judah, which are gone into the land of Egypt to sojourn there, shall escape or remain, that they should return into the land of Judah, to the which they have a desire to return to dwell there: for none shall return but such as shall escape.
15. Tedy odpověděli Jeremiášovi všickni ti muži, věděvše, že
kadívaly manželky jejich bohům cizím, ty všecky ženy, jichž
stál veliký zástup, i všecken lid přebývající v zemi Egyptské v
Patros, řkouce:
15. Then all the men which knew that their wives had burned incense unto other gods, and all the women that stood by, a great multitude, even all the people that dwelt in the land of Egypt, in Pathros, answered Jeremiah, saying,
16. V té věci, o kteréž jsi nám mluvil ve jménu Hospodinovu,
neuposlechneme tebe.
16. As for the word that thou hast spoken unto us in the name of the LORD, we will not hearken unto thee.
17. Ale dosti činiti chceme každému slovu, kteréž by pošlo z
úst našich, kadíce tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti
mokré, jakž jsme činívali my i otcové naši, králové naši i
knížata naše po městech Judských a po ulicích Jeruzalémských;
nebo nasyceni jsme bývali chlebem, a bývali jsme veseli, zlého
pak neokoušeli jsme.
17. But we will certainly do whatsoever thing goeth forth out of our own mouth, to burn incense unto the queen of heaven, and to pour out drink offerings unto her, as we have done, we, and our fathers, our kings, and our princes, in the cities of Judah, and in the streets of Jerusalem: for then had we plenty of victuals, and were well, and saw no evil.
18. Ale jakž jsme přestali kaditi tvoru nebeskému, a obětovati
jemu oběti mokré, nedostatek trpíme ve všem, a mečem i hladem
hyneme.
18. But since we left off to burn incense to the queen of heaven, and to pour out drink offerings unto her, we have wanted all things, and have been consumed by the sword and by the famine.
19. Že pak kadíme tvoru nebeskému, a obětujeme jemu oběti
mokré, zdaliž bez znamenitých mužů našich pečeme jemu koláče,
službu jemu konajíce, a obětujíce jemu oběti mokré?
19. And when we burned incense to the queen of heaven, and poured out drink offerings unto her, did we make her cakes to worship her, and pour out drink offerings unto her, without our men?
20. Tedy řekl Jeremiáš všemu lidu, mužům i ženám a všemu lidu,
kteříž jemu to odpověděli, řka:
20. Then Jeremiah said unto all the people, to the men, and to the women, and to all the people which had given him that answer, saying,
21. Zdaliž na kadidlo, jímž jste kadívali po městech Judských
a po ulicích Jeruzalémských vy i otcové vaši, králové vaši i
knížata vaše i lid země, nerozpomenul se Hospodin, a zdaž jím
to nepohnulo,
21. The incense that ye burned in the cities of Judah, and in the streets of Jerusalem, ye, and your fathers, your kings, and your princes, and the people of the land, did not the LORD remember them, and came it not into his mind?
22. Tak že nemohl Hospodin více snášeti nešlechetnosti
předsevzetí vašich a ohavností, kteréž jste činili? Pročež
obrácena jest země vaše v poušť a v pustinu a v zlořečenství,
tak že není v ní žádného obyvatele, jakž dnešní den jest.
22. So that the LORD could no longer bear, because of the evil of your doings, and because of the abominations which ye have committed; therefore is your land a desolation, and an astonishment, and a curse, without an inhabitant, as at this day.
23. Proto že jste kadívali, a že jste hřešili proti Hospodinu,
a neposlouchali jste hlasu Hospodinova, a tak v zákoně jeho a v
ustanoveních jeho ani v svědectvích jeho nechodili jste, protož
potkalo vás zlé toto, jakž viděti dnešní den.
23. Because ye have burned incense, and because ye have sinned against the LORD, and have not obeyed the voice of the LORD, nor walked in his law, nor in his statutes, nor in his testimonies; therefore this evil is happened unto you, as at this day.
24. Nadto řekl Jeremiáš všemu tomu lidu i všechněm těm ženám:
Slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž jste v zemi
Egyptské:
24. Moreover Jeremiah said unto all the people, and to all the women, Hear the word of the LORD, all Judah that are in the land of Egypt:
25. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, řka: Vy i
ženy vaše ústy svými jste mluvili, a rukami doplnili, říkajíce:
Konečněť budeme plniti sliby své, kteréž jsme slíbili, kadíce
tvoru nebeskému, a obětujíce jemu oběti mokré, a tak vší
snažností vyplňujete sliby vaše, a všelijak slibům vašim dosti
činíte.
25. Thus saith the LORD of hosts, the God of Israel, saying; Ye and your wives have both spoken with your mouths, and fulfilled with your hand, saying, We will surely perform our vows that we have vowed, to burn incense to the queen of heaven, and to pour out drink offerings unto her: ye will surely accomplish your vows, and surely perform your vows.
26. Protož slyšte slovo Hospodinovo všickni Judští, kteříž
bydlíte v zemi Egyptské: Aj, já přisahám skrze jméno své
veliké, praví Hospodin, že nebude více vzýváno jméno mé ústy
žádného muže Judského po vší zemi Egyptské, kterýž by řekl:
Živť jest Panovník Hospodin.
26. Therefore hear ye the word of the LORD, all Judah that dwell in the land of Egypt; Behold, I have sworn by my great name, saith the LORD, that my name shall no more be named in the mouth of any man of Judah in all the land of Egypt, saying, The Lord GOD liveth.
27. Aj, já bdíti budu nad nimi k zlému a ne k dobrému, i budou
pléněni všickni muži Judští, kteříž jsou v zemi Egyptské, mečem
a hladem, dokudž by docela nezhynuli.
27. Behold, I will watch over them for evil, and not for good: and all the men of Judah that are in the land of Egypt shall be consumed by the sword and by the famine, until there be an end of them.
28. Kteříž pak ujdou meče, navrátí se z země Egyptské do země
Judské, lidu malý počet. I zvědíť všickni ostatkové Judští,
kteříž přišli do země Egyptské, aby tam byli pohostinu, čí
slovo ostojí, mé-li čili jejich.
28. Yet a small number that escape the sword shall return out of the land of Egypt into the land of Judah, and all the remnant of Judah, that are gone into the land of Egypt to sojourn there, shall know whose words shall stand, mine, or theirs.
29. A toto mějte za znamení, dí Hospodin, že já trestati budu
vás v místě tomto, abyste věděli, že jistotně ostojí slova má
proti vám k zlému.
29. And this shall be a sign unto you, saith the LORD, that I will punish you in this place, that ye may know that my words shall surely stand against you for evil:
30. Takto praví Hospodin: Aj, já vydám Faraona Chofra krále
Egyptského v ruku nepřátel jeho a v ruku hledajících bezživotí
jeho, jako jsem vydal Sedechiáše krále Judského v ruku
Nabuchodonozora krále Babylonského, nepřítele jeho, a
hledajícího bezživotí jeho.
30. Thus saith the LORD; Behold, I will give Pharaohhophra king of Egypt into the hand of his enemies, and into the hand of them that seek his life; as I gave Zedekiah king of Judah into the hand of Nebuchadrezzar king of Babylon, his enemy, and that sought his life.