Bible Kralická
King James Version
1. I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
1. Moreover the word of the LORD came to me, saying,
2. Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví
Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a
pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v
zemi, kteráž nebývá osívána.
2. Go and cry in the ears of Jerusalem, saying, Thus saith the LORD; I remember thee, the kindness of thy youth, the love of thine espousals, when thou wentest after me in the wilderness, in a land that was not sown.
3. Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho.
Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně
přišly, praví Hospodin.
3. Israel was holiness unto the LORD, and the firstfruits of his increase: all that devour him shall offend; evil shall come upon them, saith the LORD.
4. Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu
Izraelského.
4. Hear ye the word of the LORD, O house of Jacob, and all the families of the house of Israel:
5. Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně
nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní
učiněni jsou,
5. Thus saith the LORD, What iniquity have your fathers found in me, that they are gone far from me, and have walked after vanity, and are become vain?
6. Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z
země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a
strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž
nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
6. Neither said they, Where is the LORD that brought us up out of the land of Egypt, that led us through the wilderness, through a land of deserts and of pits, through a land of drought, and of the shadow of death, through a land that no man passed through, and where no man dwelt?
7. Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli
ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste
země mé, a dědictví mé zohavili jste.
7. And I brought you into a plentiful country, to eat the fruit thereof and the goodness thereof; but when ye entered, ye defiled my land, and made mine heritage an abomination.
8. Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s
zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a
proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými
chodili.
8. The priests said not, Where is the LORD? and they that handle the law knew me not: the pastors also transgressed against me, and the prophets prophesied by Baal, and walked after things that do not profit.
9. Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů
vašich nesnáz míti musím.
9. Wherefore I will yet plead with you, saith the LORD, and with your children's children will I plead.
10. Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar
pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
10. For pass over the isles of Chittim, and see; and send unto Kedar, and consider diligently, and see if there be such a thing.
11. Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid
pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
11. Hath a nation changed their gods, which are yet no gods? but my people have changed their glory for that which doth not profit.
12. Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi,
praví Hospodin.
12. Be astonished, O ye heavens, at this, and be horribly afraid, be ye very desolate, saith the LORD.
13. Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod
živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž
nedrží vody.
13. For my people have committed two evils; they have forsaken me the fountain of living waters, and hewed them out cisterns, broken cisterns, that can hold no water.
14. Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež
vydán jest v loupež?
14. Is Israel a servant? is he a homeborn slave? why is he spoiled?
15. Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí
zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není
žádného obyvatele.
15. The young lions roared upon him, and yelled, and they made his land waste: his cities are burned without inhabitant.
16. Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
16. Also the children of Noph and Tahapanes have broken the crown of thy head.
17. Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého
v ten čas, když tě vodí po cestě své?
17. Hast thou not procured this unto thyself, in that thou hast forsaken the LORD thy God, when he led thee by the way?
18. A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle?
Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
18. And now what hast thou to do in the way of Egypt, to drink the waters of Sihor? or what hast thou to do in the way of Assyria, to drink the waters of the river?
19. Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati
budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že
opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí
Panovník Hospodin zástupů.
19. Thine own wickedness shall correct thee, and thy backslidings shall reprove thee: know therefore and see that it is an evil thing and bitter, that thou hast forsaken the LORD thy God, and that my fear is not in thee, saith the Lord GOD of hosts.
20. Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi
svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po
každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se,
ó nevěstko.
20. For of old time I have broken thy yoke, and burst thy bands; and thou saidst, I will not transgress; when upon every high hill and under every green tree thou wanderest, playing the harlot.
21. Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku
napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v
plané réví cizího kmene?
21. Yet I had planted thee a noble vine, wholly a right seed: how then art thou turned into the degenerate plant of a strange vine unto me?
22. Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla
vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem
mým, praví Panovník Hospodin.
22. For though thou wash thee with nitre, and take thee much soap, yet thine iniquity is marked before me, saith the Lord GOD.
23. Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem
nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos
činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách
svých.
23. How canst thou say, I am not polluted, I have not gone after Baalim? see thy way in the valley, know what thou hast done: thou art a swift dromedary traversing her ways;
24. Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti
duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku
učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim
kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
24. A wild ass used to the wilderness, that snuffeth up the wind at her pleasure; in her occasion who can turn her away? all they that seek her will not weary themselves; in her month they shall find her.
25. Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo
své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala
cizí, a za nimi choditi budu.
25. Withhold thy foot from being unshod, and thy throat from thirst: but thou saidst, There is no hope: no; for I have loved strangers, and after them will I go.
26. Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak
zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata
jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
26. As the thief is ashamed when he is found, so is the house of Israel ashamed; they, their kings, their princes, and their priests, and their prophets,
27. Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne
zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas
trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
27. Saying to a stock, Thou art my father; and to a stone, Thou hast brought me forth: for they have turned their back unto me, and not their face: but in the time of their trouble they will say, Arise, and save us.
28. I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť
vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého,
poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
28. But where are thy gods that thou hast made thee? let them arise, if they can save thee in the time of thy trouble: for according to the number of thy cities are thy gods, O Judah.
29. Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode
mne, dí Hospodin.
29. Wherefore will ye plead with me? ye all have transgressed against me, saith the LORD.
30. Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš
proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
30. In vain have I smitten your children; they received no correction: your own sword hath devoured your prophets, like a destroying lion.
31. Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl
pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj:
Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
31. O generation, see ye the word of the LORD. Have I been a wilderness unto Israel? a land of darkness? wherefore say my people, We are lords; we will come no more unto thee?
32. Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na
tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
32. Can a maid forget her ornaments, or a bride her attire? yet my people have forgotten me days without number.
33. Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež
i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
33. Why trimmest thou thy way to seek love? therefore hast thou also taught the wicked ones thy ways.
34. Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých
nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech
podolcích.
34. Also in thy skirts is found the blood of the souls of the poor innocents: I have not found it by secret search, but upon all these.
35. A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest
prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že
pravíš: Nehřešila jsem.
35. Yet thou sayest, Because I am innocent, surely his anger shall turn from me. Behold, I will plead with thee, because thou sayest, I have not sinned.
36. Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena
od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
36. Why gaddest thou about so much to change thy way? thou also shalt be ashamed of Egypt, as thou wast ashamed of Assyria.
37. Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo
zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
37. Yea, thou shalt go forth from him, and thine hands upon thine head: for the LORD hath rejected thy confidences, and thou shalt not prosper in them.