Bible Kralická
King James Version
1. Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze
Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží
Oréb.
1. Now Moses kept the flock of Jethro his father in law, the priest of Midian: and he led the flock to the backside of the desert, and came to the mountain of God, even to Horeb.
2. Tedy ukázal se mu anděl Hospodinův v plameni ohně z
prostředku kře. I viděl, a aj, keř hořel ohněm, a však
neshořel.
2. And the angel of the LORD appeared unto him in a flame of fire out of the midst of a bush: and he looked, and, behold, the bush burned with fire, and the bush was not consumed.
3. Protož řekl Mojžíš: Půjdu nyní, a spatřím vidění toto
veliké, proč neshoří keř.
3. And Moses said, I will now turn aside, and see this great sight, why the bush is not burnt.
4. Vida pak Hospodin, že jde, aby pohleděl, zavolal naň Bůh z
prostředku kře, a řekl: Mojžíši, Mojžíši! Kterýžto odpověděl:
Aj, teď jsem.
4. And when the LORD saw that he turned aside to see, God called unto him out of the midst of the bush, and said, Moses, Moses. And he said, Here am I.
5. I řekl: Nepřistupuj sem, szuj obuv svou s noh svých; nebo
místo, na kterémž ty stojíš, země svatá jest.
5. And he said, Draw not nigh hither: put off thy shoes from off thy feet, for the place whereon thou standest is holy ground.
6. A řekl: Já jsem Bůh otce tvého, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a
Bůh Jákobův. I zakryl Mojžíš tvář svou, (nebo se bál), aby
nepatřil na Boha.
6. Moreover he said, I am the God of thy father, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob. And Moses hid his face; for he was afraid to look upon God.
7. Jemužto řekl Hospodin: Zřetelně viděl jsem trápení lidu
mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost
úředníků jeho slyšel jsem; nebo znám bolesti jeho.
7. And the LORD said, I have surely seen the affliction of my people which are in Egypt, and have heard their cry by reason of their taskmasters; for I know their sorrows;
8. Protož jsem sstoupil, abych vysvobodil jej z ruky
Egyptských, a vyvedl jej z země té do země dobré a prostranné,
do země oplývající mlékem a strdí, na místa Kananejského a
Hetejského, a Amorejského a Ferezejského, a Hevejského a
Jebuzejského.
8. And I am come down to deliver them out of the hand of the Egyptians, and to bring them up out of that land unto a good land and a large, unto a land flowing with milk and honey; unto the place of the Canaanites, and the Hittites, and the Amorites, and the Perizzites, and the Hivites, and the Jebusites.
9. Nebo nyní, aj, křik synů Izraelských přišel ke mně; viděl
jsem také i ssoužení, jímž je ssužují Egyptští.
9. Now therefore, behold, the cry of the children of Israel is come unto me: and I have also seen the oppression wherewith the Egyptians oppress them.
10. Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj,
syny Izraelské z Egypta.
10. Come now therefore, and I will send thee unto Pharaoh, that thou mayest bring forth my people the children of Israel out of Egypt.
11. I řekl Mojžíš Bohu: Kdo jsem já, abych šel k Faraonovi, a
abych vyvedl syny Izraelské z Egypta?
11. And Moses said unto God, Who am I, that I should go unto Pharaoh, and that I should bring forth the children of Israel out of Egypt?
12. I odpověděl: Však budu s tebou; a toto budeš míti znamení,
že jsem já tě poslal: Když vyvedeš lid ten z Egypta, sloužiti
budete Bohu na hoře této.
12. And he said, Certainly I will be with thee; and this shall be a token unto thee, that I have sent thee: When thou hast brought forth the people out of Egypt, ye shall serve God upon this mountain.
13. I řekl Mojžíš Bohu: Aj, já půjdu k synům Izraelským a dím
jim: Bůh otců vašich poslal mne k vám. Řeknou-li mi: Které jest
jméno jeho? co jim odpovím?
13. And Moses said unto God, Behold, when I come unto the children of Israel, and shall say unto them, The God of your fathers hath sent me unto you; and they shall say to me, What is his name? what shall I say unto them?
14. I řekl Bůh Mojžíšovi: JSEM, KTERÝŽ JSEM. Řekl dále: Takto
díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.
14. And God said unto Moses, I AM THAT I AM: and he said, Thus shalt thou say unto the children of Israel, I AM hath sent me unto you.
15. Řekl ještě Bůh Mojžíšovi: Takto díš synům Izraelským:
Hospodin, Bůh otců vašich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh
Jákobův poslal mne k vám; toť jest jméno mé na věčnost, a tať
jest památka má po všecky věky.
15. And God said moreover unto Moses, Thus shalt thou say unto the children of Israel, The LORD God of your fathers, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob, hath sent me unto you: this is my name for ever, and this is my memorial unto all generations.
16. Jdi, a shromáždě starší Izraelské, mluv jim: Hospodin Bůh
otců vašich ukázal mi se, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, a Bůh
Jákobův, řka: Rozpomínaje, rozpomenul jsem se na vás, a na to,
co se vám dálo v Egyptě.
16. Go, and gather the elders of Israel together, and say unto them, The LORD God of your fathers, the God of Abraham, of Isaac, and of Jacob, appeared unto me, saying, I have surely visited you, and seen that which is done to you in Egypt:
17. Protož jsem řekl: Vyvedu vás z trápení Egyptského do země
Kananejského, a Hetejského, a Amorejského, a Ferezejského, a
Hevejského, a Jebuzejského, do země oplývající mlékem a strdí.
17. And I have said, I will bring you up out of the affliction of Egypt unto the land of the Canaanites, and the Hittites, and the Amorites, and the Perizzites, and the Hivites, and the Jebusites, unto a land flowing with milk and honey.
18. I poslechnou hlasu tvého. Půjdeš pak ty a starší Izraelští
k králi Egyptskému, a díte jemu: Hospodin Bůh Hebrejský potkal
se s námi; protož nyní, nechť medle jdeme cestou tří dnů na
poušť, abychom obětovali Hospodinu Bohu našemu.
18. And they shall hearken to thy voice: and thou shalt come, thou and the elders of Israel, unto the king of Egypt, and ye shall say unto him, The LORD God of the Hebrews hath met with us: and now let us go, we beseech thee, three days' journey into the wilderness, that we may sacrifice to the LORD our God.
19. Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v
ruce silné.
19. And I am sure that the king of Egypt will not let you go, no, not by a mighty hand.
20. Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi
svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí
vás.
20. And I will stretch out my hand, and smite Egypt with all my wonders which I will do in the midst thereof: and after that he will let you go.
21. A dám milost lidu tomuto před očima Egyptských. I stane
se, že když půjdete, neodejdete prázdní.
21. And I will give this people favour in the sight of the Egyptians: and it shall come to pass, that, when ye go, ye shall not go empty:
22. Ale vypůjčí žena od sousedy své, a od hospodyně domu svého
klínotů stříbrných, a klínotů zlatých a roucha; i vložíte to
na syny a na dcery své, a tak obloupíte Egypt.
22. But every woman shall borrow of her neighbour, and of her that sojourneth in her house, jewels of silver, and jewels of gold, and raiment: and ye shall put them upon your sons, and upon your daughters; and ye shall spoil the Egyptians.