Bible Kralická
King James Version
1. Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně;
pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.
1. A Psalm of David. LORD, I cry unto thee: make haste unto me; give ear unto my voice, when I cry unto thee.
2. Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem
tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.
2. Let my prayer be set forth before thee as incense; and the lifting up of my hands as the evening sacrifice.
3. Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů
mých.
3. Set a watch, O LORD, before my mouth; keep the door of my lips.
4. Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění
skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl
přelouzen líbostmi jejich.
4. Incline not my heart to any evil thing, to practise wicked works with men that work iniquity: and let me not eat of their dainties.
5. Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a
nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí
hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti
jejich.
5. Let the righteous smite me; it shall be a kindness: and let him reprove me; it shall be an excellent oil, which shall not break my head: for yet my prayer also shall be in their calamities.
6. Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby
slyšeli slova má, nebo jsou libá.
6. When their judges are overthrown in stony places, they shall hear my words; for they are sweet.
7. Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se
rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.
7. Our bones are scattered at the grave's mouth, as when one cutteth and cleaveth wood upon the earth.
8. Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám,
nevylévej duše mé.
8. But mine eyes are unto thee, O GOD the Lord: in thee is my trust; leave not my soul destitute.
9. Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek
činících nepravost.
9. Keep me from the snares which they have laid for me, and the gins of the workers of iniquity.
10. Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím
přejdu.
10. Let the wicked fall into their own nets, whilst that I withal escape.