Bible Kralická
King James Version
1. Po těch věcech a stálém nařízení jejich, přitáh Senacherib
král Assyrský, vtrhl do Judstva, a položil se proti městům
hrazeným, a uložil jich zdobývati sobě.
1. After these things, and the establishment thereof, Sennacherib king of Assyria came, and entered into Judah, and encamped against the fenced cities, and thought to win them for himself.
2. Vida pak Ezechiáš, že přitáhl Senacherib, a že tvář jeho
obrácena jest k boji proti Jeruzalému,
2. And when Hezekiah saw that Sennacherib was come, and that he was purposed to fight against Jerusalem,
3. Uradil se s knížaty a rytíři svými, aby zasypali vody
studnic, kteréž byly vně za městem. I pomáhali jemu.
3. He took counsel with his princes and his mighty men to stop the waters of the fountains which were without the city: and they did help him.
4. Nebo shromáždilo se lidu množství, a zasypali všecky
studnice i potok rozvodňující se u prostřed země, řkouce: Proč
přijdouce králové Assyrští, mají najíti vody tak mnoho?
4. So there was gathered much people together, who stopped all the fountains, and the brook that ran through the midst of the land, saying, Why should the kings of Assyria come, and find much water?
5. A posiliv se, vystavěl všecku zed zbořenou, a zopravoval
věže, a vně zed druhou. Upevnil i Mello města Davidova, k tomu
také nadělal braně velmi mnoho i pavéz.
5. Also he strengthened himself, and built up all the wall that was broken, and raised it up to the towers, and another wall without, and repaired Millo in the city of David, and made darts and shields in abundance.
6. Zřídil též hejtmany válečné nad lidem, a shromáždil je k
sobě do ulice u brány městské, a mluvil jim přívětivě, řka:
6. And he set captains of war over the people, and gathered them together to him in the street of the gate of the city, and spake comfortably to them, saying,
7. Posilňte se a zmužile sobě počínejte, nebojte se, ani
strachujte tváři krále Assyrského, ani všeho množství, kteréž
jest s ním; nebo větší jest s námi, než s ním.
7. Be strong and courageous, be not afraid nor dismayed for the king of Assyria, nor for all the multitude that is with him: for there be more with us than with him:
8. S nímť jest rámě člověka, s námi pak jest Hospodin Bůh náš,
ku pomoci naší a k bojování za nás. I zpolehl lid na slova
Ezechiáše krále Judského.
8. With him is an arm of flesh; but with us is the LORD our God to help us, and to fight our battles. And the people rested themselves upon the words of Hezekiah king of Judah.
9. Potom poslal Senacherib král Assyrský služebníky své do
Jeruzaléma, (sám pak ležel u Lachis, a všecko království jeho
bylo s ním), k Ezechiášovi králi Judskému, i ke všemu lidu
Judskému, kterýž byl v Jeruzalémě, řka:
9. After this did Sennacherib king of Assyria send his servants to Jerusalem, (but he himself laid siege against Lachish, and all his power with him,) unto Hezekiah king of Judah, and unto all Judah that were at Jerusalem, saying,
10. Takto praví Senacherib král Assyrský: V čem vy doufáte, že
zůstáváte v ohradě v Jeruzalémě?
10. Thus saith Sennacherib king of Assyria, Whereon do ye trust, that ye abide in the siege in Jerusalem?
11. Zdaliž Ezechiáš nenavodí vás, aby vás zmořil hladem a
žízní, pravě: Hospodin Bůh náš vytrhne nás z ruky krále
Assyrského?
11. Doth not Hezekiah persuade you to give over yourselves to die by famine and by thirst, saying, The LORD our God shall deliver us out of the hand of the king of Assyria?
12. Zdaliž jest sám Ezechiáš nepobořil výsostí jeho a oltářů
jeho, a přikázal Judovi a obyvatelům Jeruzalémským, řka: Před
jedním oltářem klaněti se budete, a na něm kaditi.
12. Hath not the same Hezekiah taken away his high places and his altars, and commanded Judah and Jerusalem, saying, Ye shall worship before one altar, and burn incense upon it?
13. Nevíte-liž, co jsem učinil já i otcové moji všechněm
národům zemí? Zdaliž jak mohli bohové národů a zemí
vytrhnouti země své z ruky mé?
13. Know ye not what I and my fathers have done unto all the people of other lands? were the gods of the nations of those lands any ways able to deliver their lands out of mine hand?
14. Kdo byl mezi všemi bohy národů těch, kteréž jsou
vyplénili otcové moji, kterýž by mohl vytrhnouti lid svůj z
ruky mé? Aby pak mohl Bůh váš vytrhnouti vás z ruky mé?
14. Who was there among all the gods of those nations that my fathers utterly destroyed, that could deliver his people out of mine hand, that your God should be able to deliver you out of mine hand?
15. Protož tedy nechť vás nesvodí Ezechiáš, ani vás namlouvá,
aniž mu věřte. Kdyžtě nemohl žádný bůh všech národů a
království vytrhnouti lidu svého z ruky mé, jako i z ruky otců
mých, nadtoť ovšem bohové vaši nevytrhnou vás z ruky mé.
15. Now therefore let not Hezekiah deceive you, nor persuade you on this manner, neither yet believe him: for no god of any nation or kingdom was able to deliver his people out of mine hand, and out of the hand of my fathers: how much less shall your God deliver you out of mine hand?
16. Přes to ještě mluvili služebníci jeho i proti Hospodinu
Bohu, i proti Ezechiášovi služebníku jeho.
16. And his servants spake yet more against the LORD God, and against his servant Hezekiah.
17. Psal také listy, rouhaje se Hospodinu Bohu Izraelskému, a
mluvě proti němu, řka: Jakož bohové národů zemských nevytrhli
lidu svého z ruky mé, tak nevytrhne Bůh Ezechiášův lidu svého z
ruky mé.
17. He wrote also letters to rail on the LORD God of Israel, and to speak against him, saying, As the gods of the nations of other lands have not delivered their people out of mine hand, so shall not the God of Hezekiah deliver his people out of mine hand.
18. Křičeli pak hlasem velikým Židovsky proti lidu
Jeruzalémskému, kterýž byl na zdi, aby strach na ně pustili a
předěsili je, aby tak vzali město.
18. Then they cried with a loud voice in the Jews' speech unto the people of Jerusalem that were on the wall, to affright them, and to trouble them; that they might take the city.
19. A tak mluvili o Bohu Jeruzalémském, jako o jiných bozích
národů země, dílu rukou lidských.
19. And they spake against the God of Jerusalem, as against the gods of the people of the earth, which were the work of the hands of man.
20. Tedy modlil se Ezechiáš král, a Izaiáš prorok syn Amosův z
příčiny té, a volali k nebi.
20. And for this cause Hezekiah the king, and the prophet Isaiah the son of Amoz, prayed and cried to heaven.
21. I poslal Hospodin anděla, kterýž vyhladil každého udatného
i vývodu i kníže v vojště krále Assyrského, tak že se s hanbou
velikou navrátil do země své. A když všel do chrámu boha svého,
ti, kteříž vyšli z života jeho, zamordovali ho tam mečem.
21. And the LORD sent an angel, which cut off all the mighty men of valour, and the leaders and captains in the camp of the king of Assyria. So he returned with shame of face to his own land. And when he was come into the house of his god, they that came forth of his own bowels slew him there with the sword.
22. A tak vysvobodil Hospodin Ezechiáše a obyvatele
Jeruzalémské z ruky Senacheriba krále Assyrského, a z ruky
všech, a provázel je všudy vůkol.
22. Thus the LORD saved Hezekiah and the inhabitants of Jerusalem from the hand of Sennacherib the king of Assyria, and from the hand of all other, and guided them on every side.
23. Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i
dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen
jest u všech národů.
23. And many brought gifts unto the LORD to Jerusalem, and presents to Hezekiah king of Judah: so that he was magnified in the sight of all nations from thenceforth.
24. V těch dnech roznemohl se Ezechiáš až k smrti, i modlil se
Hospodinu. Kterýž promluvil k němu, a ukázal mu zázrak.
24. In those days Hezekiah was sick to the death, and prayed unto the LORD: and he spake unto him, and he gave him a sign.
25. Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo
pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost,
i proti Judovi a Jeruzalému.
25. But Hezekiah rendered not again according to the benefit done unto him; for his heart was lifted up: therefore there was wrath upon him, and upon Judah and Jerusalem.
26. Ale když se pokořil Ezechiáš pro to pozdvižení srdce
svého i s obyvateli Jeruzalémskými, nepřišla na ně prchlivost
Hospodinova za dnů Ezechiášových.
26. Notwithstanding Hezekiah humbled himself for the pride of his heart, both he and the inhabitants of Jerusalem, so that the wrath of the LORD came not upon them in the days of Hezekiah.
27. Měl pak Ezechiáš bohatství a slávu velmi velikou; nebo
nashromáždil sobě pokladů stříbra a zlata i kamení drahého a
vonných věcí, i pavéz i všelijakých klénotů.
27. And Hezekiah had exceeding much riches and honour: and he made himself treasuries for silver, and for gold, and for precious stones, and for spices, and for shields, and for all manner of pleasant jewels;
28. A měl špižírny pro úrody obilí, mstu, oleje, i stáje pro
všeliká hovada a chlévy pro dobytek.
28. Storehouses also for the increase of corn, and wine, and oil; and stalls for all manner of beasts, and cotes for flocks.
29. Města také zdělal sobě, a měl bravů a skotů množství;
nebo Bůh dal jemu zboží náramně veliké.
29. Moreover he provided him cities, and possessions of flocks and herds in abundance: for God had given him substance very much.
30. Tentýž Ezechiáš zasypal tok vody Gihonu hořejší, a přímo
vedl jej dolů k západní straně města Davidova, a šťastně se
vedlo Ezechiášovi ve všech skutcích jeho.
30. This same Hezekiah also stopped the upper watercourse of Gihon, and brought it straight down to the west side of the city of David. And Hezekiah prospered in all his works.
31. Toliko při poselství knížat Babylonských poslaných k němu,
aby se vyptali na zázrak, kterýž se byl stal v zemi, opustil ho
Bůh, aby ho zkusil, aby známé bylo všecko, co bylo v srdci
jeho.
31. Howbeit in the business of the ambassadors of the princes of Babylon, who sent unto him to enquire of the wonder that was done in the land, God left him, to try him, that he might know all that was in his heart.
32. Jiné pak věci Ezechiášovy i pobožnost jeho zapsány jsou v
proroctví Izaiáše proroka syna Amosova, a v knize o králích
Judských a Izraelských.
32. Now the rest of the acts of Hezekiah, and his goodness, behold, they are written in the vision of Isaiah the prophet, the son of Amoz, and in the book of the kings of Judah and Israel.
33. I usnul Ezechiáš s otci svými, a pochovali jej výše nad
hroby potomků Davidových, a učinili jemu poctivost při smrti
jeho všecken Juda i obyvatelé Jeruzalémští. A kraloval Manasses
syn jeho místo něho.
33. And Hezekiah slept with his fathers, and they buried him in the chiefest of the sepulchres of the sons of David: and all Judah and the inhabitants of Jerusalem did him honour at his death. And Manasseh his son reigned in his stead.