Bible Kralická
King James Version
1. Řekl pak Elizeus: Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví
Hospodin: O tomto času zítra míra mouky bělné bude za lot
stříbra, a dvě míry ječmene za lot stříbra v bráně
Samařské.
1. Then Elisha said, Hear ye the word of the LORD; Thus saith the LORD, To morrow about this time shall a measure of fine flour be sold for a shekel, and two measures of barley for a shekel, in the gate of Samaria.
2. I odpověděl muži Božímu jeden z knížat, na jehož ruku král
zpoléhal, a řekl: Kdyby otevřel Hospodin průduchy nebeské,
zdali by to býti mohlo? Kterýž řekl: Aj, uzříš očima svýma, ale
nebudeš jísti z toho.
2. Then a lord on whose hand the king leaned answered the man of God, and said, Behold, if the LORD would make windows in heaven, might this thing be? And he said, Behold, thou shalt see it with thine eyes, but shalt not eat thereof.
3. Byli pak u vrat brány čtyři muži malomocní, kteříž řekli
jeden druhému: Co tu sedíme, až bychom zemříti musili?
3. And there were four leprous men at the entering in of the gate: and they said one to another, Why sit we here until we die?
4. Díme-li: Poďme do města, hlad jest v městě, i zemřeme tam;
pakli zde zůstaneme, také zemřeme. Protož nyní poďte, a utecme
do vojska Syrských. Budou-li nás živiti, zůstaneme živi; pakli
nás zbijí, též zemřeme.
4. If we say, We will enter into the city, then the famine is in the city, and we shall die there: and if we sit still here, we die also. Now therefore come, and let us fall unto the host of the Syrians: if they save us alive, we shall live; and if they kill us, we shall but die.
5. Vstavše tedy v soumrak, aby šli k vojsku Syrských, přišli až
k kraji ležení Syrského, a hle, nebylo tu žádného.
5. And they rose up in the twilight, to go unto the camp of the Syrians: and when they were come to the uttermost part of the camp of Syria, behold, there was no man there.
6. Nebo Pán učinil to, aby slyšelo vojsko Syrské hřmot vozů a
zvuk koňů, a tak hluk vojska velikého. I řekli jeden druhému:
Hle, ze mzdy najal proti nám král Izraelský krále Hetejské a
krále Egyptské, aby připadli na nás.
6. For the Lord had made the host of the Syrians to hear a noise of chariots, and a noise of horses, even the noise of a great host: and they said one to another, Lo, the king of Israel hath hired against us the kings of the Hittites, and the kings of the Egyptians, to come upon us.
7. A vstavše, utekli v soumrak a nechali tu stanů svých, a
koňů svých i oslů svých, a ležení, tak jakž bylo, a utekli
pro zachování života svého.
7. Wherefore they arose and fled in the twilight, and left their tents, and their horses, and their asses, even the camp as it was, and fled for their life.
8. Když tedy přišli malomocní ti na kraj ležení, všedše do
jednoho stanu, jedli a pili, a pobravše v něm stříbro a zlato i
roucha, odešli a schovali. Opět navrátivše se, vešli do jiného
stanu a pobrali v něm, a odšedše, schovali.
8. And when these lepers came to the uttermost part of the camp, they went into one tent, and did eat and drink, and carried thence silver, and gold, and raiment, and went and hid it; and came again, and entered into another tent, and carried thence also, and went and hid it.
9. I řekli vespolek: Nedobře děláme. Den tento jest den dobrých
novin, a my mlčíme. Budeme-li čekati až do svitání, postihne
nás nepravost; protož nyní poďte, vejdouce, oznamme to domu
královskému.
9. Then they said one to another, We do not well: this day is a day of good tidings, and we hold our peace: if we tarry till the morning light, some mischief will come upon us: now therefore come, that we may go and tell the king's household.
10. A přišedše, volali na branné města, a pověděli jim, řkouce:
Přišli jsme do ležení Syrského, a aj, nebylo tam žádného, ani
hlasu lidského, kromě koní přivázaných a oslů přivázaných, a
stanů, jakž prvé byli.
10. So they came and called unto the porter of the city: and they told them, saying, We came to the camp of the Syrians, and, behold, there was no man there, neither voice of man, but horses tied, and asses tied, and the tents as they were.
11. I volal ten na jiné branné, a ti ohlásili to po všem domě
královském.
11. And he called the porters; and they told it to the king's house within.
12. Vstav tedy král v noci, řekl služebníkům svým: Povím vám
nyní, co jsou nám udělali Syrští. Vědí, že jsme hladovití,
protož vyšli z ležení, aby se skryli v poli, řkouce: Když vyjdou
z města, zjímáme je živé a vejdeme do města.
12. And the king arose in the night, and said unto his servants, I will now shew you what the Syrians have done to us. They know that we be hungry; therefore are they gone out of the camp to hide themselves in the field, saying, When they come out of the city, we shall catch them alive, and get into the city.
13. K tomu odpovídaje jeden z služebníků jeho, řekl: Nechť,
prosím, vezmou pět koní z těch, kteříž pozůstali v městě. (Hle,
oniť jsou jako i všecko množství Izraelské, jenž zůstali v něm,
hle, jsou jako všecko množství Izraelské, kteréž již hyne.) Ty
pošleme a přezvíme.
13. And one of his servants answered and said, Let some take, I pray thee, five of the horses that remain, which are left in the city, (behold, they are as all the multitude of Israel that are left in it: behold, I say, they are even as all the multitude of the Israelites that are consumed:) and let us send and see.
14. A tak vzali dva koně vozní, kteréž poslal král za vojskem
Syrským, řka: Jděte a vizte.
14. They took therefore two chariot horses; and the king sent after the host of the Syrians, saying, Go and see.
15. I jeli za nimi až k Jordánu, a aj, po vší té cestě plno
bylo šatů a nádob, kteréž metali od sebe Syrští, splašeni
jsouce. Tedy navrátivše se poslové, oznámili to králi.
15. And they went after them unto Jordan: and, lo, all the way was full of garments and vessels, which the Syrians had cast away in their haste. And the messengers returned, and told the king.
16. Protož vyšed lid, vzebral ležení Syrské. A byla míra mouky
bělné za lot, a dvě míry ječmene za lot vedlé řeči Hospodinovy.
16. And the people went out, and spoiled the tents of the Syrians. So a measure of fine flour was sold for a shekel, and two measures of barley for a shekel, according to the word of the LORD.
17. Král pak byl ustanovil to kníže, na jehož ruku zpoléhal, u
brány. Kteréhož pošlapal lid v bráně, tak že umřel, vedlé řeči
muže Božího, kterouž mluvil, když král k němu byl sešel.
17. And the king appointed the lord on whose hand he leaned to have the charge of the gate: and the people trode upon him in the gate, and he died, as the man of God had said, who spake when the king came down to him.
18. A stalo se tak, jakž mluvil muž Boží králi, řka: Dvě míry
ječmene budou za lot stříbra, a míra mouky bělné za lot
stříbra zítra o tomto času v bráně Samařské.
18. And it came to pass as the man of God had spoken to the king, saying, Two measures of barley for a shekel, and a measure of fine flour for a shekel, shall be to morrow about this time in the gate of Samaria:
19. K čemuž bylo odpovědělo kníže muži Božímu, a řeklo: Kdyby
otevřel Hospodin průduchy nebeské, zdali by to podlé řeči této
býti mohlo? Jemuž on řekl: Aj, ty uzříš očima svýma, ale z toho
jísti nebudeš.
19. And that lord answered the man of God, and said, Now, behold, if the LORD should make windows in heaven, might such a thing be? And he said, Behold, thou shalt see it with thine eyes, but shalt not eat thereof.
20. A tak se stalo jemu; nebo pošlapal ho lid v bráně, tak že
umřel.
20. And so it fell out unto him: for the people trode upon him in the gate, and he died.